Co by se stalo, kdyby se nacistům podařilo sestrojit atomovou bombu? Jaký by to byl pohled, kdyby nejničivější zbraň světa, byla svržena na symbolickou Sochu svobody? Jaké by se honily myšlenky Američanům a potažmo zbytku světa, kdyby na Bílém domě zavlála vlajka Třetí říše?
Příběh začíná v roce 1946, kdy v alternativní verzi historie Německo válku neprohrálo, ale naopak. Geniální vynálezce generál Smrtihlav, svými zvrácenými pokusy a ohavnými vynálezy, které se těší velké podpoře vede nacistické Německo k vizi totálního vítězství. V tom se mu pokouší zabránit kapitán B.J. Blazkowicz a skupinka spojenců v posledním zoufalém útoku, jehož cílem je zabít Smrtihlava. Bohužel nic nejde podle plánu a mise se setká s tragickým neúspěchem.
B.J.Blazkowicz se ocitá v kómatu a poté je na celých 14 let ve vegetativním stavu držen v blázinci a pasivně sleduje jak Německo dobývá celý svět. Když se na začátku 60. let B.J. probere a začne si uvědomovat realitu, zjistí že všemu vládnou nacisté a jejich despotický režim. Režim, jenž zahrnuje rasové čistky, koncentrační tábory, genetický vylepšení vojáci nepociťující strach. Opravdová ukázka světa, jak by mohl vypadat, kdyby se nacistům podařilo vyhrát válku.
Bethesda Softworks opět ukázala, že se právem řadí mezi nejlepší výrobce her a hrou Wolfenstein: The New Order nám to jen potvrdila. Nostalgicky jsem si zavzpomínal na legendární hru Return to Castle Wolfenstein nad kterou jsem strávil mnoha hodin.
Wolfenstein: The New Order přináší zcela nový a svěží vítr do série Wolfenstein, hra je po grafické stránce velice dobře zpracovaná, ale hlavně výborně optimalizovaná. Prostředí působí svěže ( tedy spíše ponuře a odpovídá době a příběhu) a precizně propracovaný je i model destrukčnosti prostředí. No řekněte, není přeci skvělé, když se nepřátelský voják schová za tenkou dřevěnou stěnu a Vy pomocí, těžkého kulometu uděláte z oné stěny i ze samotného vojáka cedník? Nebo když se snaží schovat za roh bunkru a vy střílíte do betonu, který se odlamuje? Za mě je to jednoznačně velké plus.
Hratelnost, je také velice dobře povedená a přibylo nám i pár nových prvků, jako střílení ze země. Držení zbraní styl Rambo, tedy v každé ruce útočnou pušku je samozřejmostí. Modely zbraní jsou velice dobře ztvárněné a například pistole Luger P08 (Parabellum) je opravdu skvěle provedená a neodolal jsem pokušení vyzkoušet si v každé ruce tuto legendární zbraň. Vzhledem k tomu, že jsem z Lugeru P08 střílel i v reálném životě, tak mohu potvrdit, že si vývojáři dali opravdu záležet. Duálně jde držet skoro každá zbraň ve hře, ale přesnost střelby pokud střílíte současně ze dvou samopalů je samozřejmě znát. Přeci jen zpětný ráz dělá své.
Hra nabízí i několik stylů hraní, tedy můžete se snažit hru projít ve stylu Ramba a všechno rozstřílet hlava nehlava nebo dáte přednost taktickému vykukování z poza rohů a budete sázet na jediný přesný výstřel? I to je zde možné, hra nabízí velice dobře propracovaný systém, používání krytu a vykukování zpoza něj. Pokud Vám vyhovuje spíše plížení, tak i zde si přijdete na své! Nůž, bude v boji proti nepřátelům velký spojenec. V některých misích jinou zbraň ani nedostanete!
Jednotlivé styly jde prohlubovat přes systému perků, které tentokrát nekupujete za zkušenostní body, ale odemykáte je samotným hraním. Hra vám sama řekne, co musíte udělat pro odemčení daného perku (například zabij 5x protivníka zezadu nožem). Většinou jde o úkol související se zvoleným herním stylem, takže si perky odemykáte více méně přirozeně. Další způsob, jak si hru “ vylepšit“ k obrazu svému je úprava zbraní.
Dostáváme se k AI. Umělá inteligence se samozřejmě liší od zvolené obtížnosti, kterou můžete v průběhu hraní měnit. Pokud máte však rádi výzvu, patříte k veteránům Wolfenstein a chcete okusit opravdový požitek z boje, osobně doporučuji zvolit obtížnost NADČLOVĚK, tedy nejtěžší. Zde se již AI chová opravdu dobře. Nepřátelé Vám nechodí pro zásah, ale takticky se kryjí, volají na sebe, aby upozornili ostatní jednotky, kde se právě nacházíte a vymýšlejí i taktické postupy, jak se na Vás dostat, když se zrovna kryjete. Krycí palba nepřátel je velice působivá, když se snaží Vás co nejvíce zatlačit, zatím co druhá skupinka vás z boku pečlivě obchází.
Co se dá hře vytknout je absence multiplayeru. Mě osobně to trošku zamrzelo a čekal jsem, alespoň něco ve stylu multiplayeru v již zmíněném Return to Castle Wolfenstein. Nicméně to na samotném zážitku ze hry nic nebere.
Wolfenstein: The New Order je poctivě udělaná hra, která si rozhodně říká o to, abyste se ji podívali na zoubek.
Hra má po instalaci 50GB!!, takže si pečlivě zkontrolujte místo na disku.
Hru si můžete koupit zde
1 komentář u „Nacisté se vrací! Wolfenstein: The New Order“