Pyramidy, stavby opředené mnoha záhadami, které lákají po všech těch letech stále řadu badatelů, záhadologů, ale také i širokou veřejnost a turisty. Jejich kouzlo patrně nikdy nepřestane fascinovat svět a lákat k sobě řadu návštěvníků. K čemu, ale skutečně pyramidy sloužily ? Jednalo se opravdu o hrobky pro někoho důležitého? Nebo snad byl jejich význam daleko hlubší?
Nejdříve si řekneme co je to vlastně pyramida. Inu pyramida je z pravidla jehlanovitá stavba, jejíž základem bývá většinou čtyřúhelník nebo trojúhelník, nicméně to však může být prakticky jakýkoli polygon. V překladu to znamená, že pyramida má zpravidla tři nebo čtyři strany a tyto strany musí být trojúhelníkové. Konstrukčně nejjednodušším řešením je postavit pyramidu na čtvercové základně. Díky tomu nevzniká následně problém spojit stěny do jednoho hlavního bodu. Touto konstrukcí se vyznačuje velké množství starověkých pyramid.
Nejznámější jsou egyptské pyramidy a núbijské pyramidy, které byly oproti egyptským znatelně menší. Egyptské pyramidy jsou takřka ukazatelem času, byly totiž budovány od doby vlády panovníka Džosera ze třetí dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I. tedy po období čítající téměř 1500 let. Záměr byl vybudovat tyto monumenty jako hrobky králů a později některých jejich významných manželek.
Pyramidy byly součástí celého rozsáhlého komplexu náboženských budov. Nicméně i když na první pohled mohl celý komplex působit na někoho malým dojmem, tak tyto komplexy byly vysoce propracované i v podobě tajných průchodů a chodeb, vedoucích někdy i několik desítek metrů do podzemí. V těchto labyrintech se nacházely různé pasti a a bludné kruhy, aby tak byl ochráněn poklad a mumifikované tělo panovníka. Celkový komplex se vedle pyramidy samotné skládal, také z údolního chrámu, vzestupné cesty, zádušního chrámu a satelitní pyramidy. Stavby se však od sebe mohou značně odlišovat a to hlavně díky silné proměně náboženských představ. V okolí pak vznikaly zejména za Staré říše rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny a jiných příslušníků společenské elity. Čím blíže byla hrobka hodnostáře samotné pyramidě s panovníkem ( i když to mohlo být klidně i několik kilometrů) , tím byl hodnostář nebo člen královské rodiny důležitější a váženější.
Nicméně pyramidy jsou stále opředeny mnoha tajemstvími. Jsou zde teorie, že díky bezchybnému uspořádání a spojitosti s hvězdami měly pyramidy krom famózních hrobek, sloužit také jako jakýsi satelit pro další civilizace. Nebo, že duše faraona se poté odebere do míst na noční obloze, ke kterým byla pyramida natočena. Podle některých teorií zejména se jedná o teorie zastánců pravěkých astronautů se říká, že pyramidy sloužily jako přistávací rampy pro mimozemská plavidla, tuto teorii jsme mohli vidět i zfilmovanou ve filmu a později i seriálu Hvězdná brána.
Autoři knihy však mají vlastní teorie a hlavně metody, kterými se přibližují k odhalení tajemství pyramid. Autoři přistupují k vyřešení záhady z matematického hlediska a docházejí k zajímavým poznatkům. Zejména přicházejí s poznatky, že pyramidy nebyly primárně postaveny jako hrobky faraonů, ale jako kamenné učebnice, chrámy poznání a vědění, které přenechala vyspělá kultura lidstvu. Pyramidy v Gize a další pyramidy v okolí Nilu, pak mají zobrazovat hvězdnou mapu naší galaxie a dokonce mají odhalovat i tajemství, ze které části galaxie, kterou nazýváme mléčná dráha tato vyspělá civilizace pochází.
Je navíc, zcela nepochopitelné, jak mohou být v pyramidách takřka přesně popsané vzdálenosti Země od Slunce a sousedních planet, poloměr zeměkoule nebo dokonce vlastnosti šroubovice DNA. Ano v dnešní době, už tyto informace známe, ale vezměte v potaz,kdy byly pyramidy postaveny nebo se máme spíše ptát kým byly pyramidy postaveny?
Knihu můžete zakoupit zde
