Chemická světla mají dnes široký okruh uživatelů. Původně byly určeny jen pro vojenské užití. Vojáci jím označovali osoby, materiály nebo cíle. Nyní se ovšem světla užívají i na značení autonehod, na sport a dokonce i pro zábavu. Nejčastěji je můžeme vidět v podobě svítících tyčinek, nazývané taky jako lightsticky. Nyní jsou v módě i obrazy nebo jiné umělecké práce, na jejichž tvorbu se užívá toto světlo. Stalo se i jednou ze základních potřeb rybářů. Ve funkci nouzového světla je základní výbavou pro mnoho letounů a lodí.
Chemické světlo působí jednorázově. Vzniká na principu reakce dvou hlavních sloučenin. Ve svítící tyčince to přesně funguje tak, že v poměrně silném plastu, jež je vyplněn tekutinou, takzvaným aktivátorem, je schované velmi tenké sklo, obsahující druhou tekutinu. Stačí trochu ohnout plast a sklo s jemným zvukem popraská. Jakmile se tak stane, tekutina vyteče. Obě kapaliny se smíchají. Fluorescenční barvivo přijme energii. Ta se uvolní ve formě světla a efekt je tu. Proces se nazývá chemiluminescence.
Tato reakce je nevratná. Nedochází k uvolňování energie v podobě tepla, a proto se reakci říká studená. Od toho pak vznikl možná vám známý pojem studené světlo.
Doba svitu je různá. U svítících tyčinek je to okolo šesti až osmi hodin. Obecně platí, že čím nižší teplota v okolí tyčinky je, tím pak svítí déle, ale září s menší intenzitou. Mezi lidmi koluje mylná domněnka, že pokud dáte svítící tyčinku do mrazničky, tak začne svítit znovu. To ale není pravda, na tomto principu doopravdy nefunguje. Mráz jen reakci velmi zpomalí, a tak si druhý den ráno ještě budete moci užít zbytek světelných efektů, i když již uplynulo třeba přes osm hodin. Tyčinka se v teplotě pod deset stupňů Celsia vysvítí desetkrát pomaleji.
V oborech, kde je toto světlo opravdu důležité, dochází k namíchávání tak, aby působilo silněji. Vydrží ale kratší dobu. Je možné vyrobit světlo, které je vidět až do 500 metrů, a to i pod vodou.
Dobré je vědět, co která svítící nebo blikající barva znamená. Většina nemá význam žádný. Avšak pamatujte si, že zelená barva slouží jako nějaký signál a je nejvíce viditelná na dálku. Proto se užívá nejčastěji v nouzových situacích. Červené světlo je světlem výstražným. Většinou se vystřeluje či rozsvěcuje až po světle zeleném, aby nejprve došlo k upoutání pozornosti. Žluté se obvykle využívá jako orientační, ale není to podmínkou. Někdy ho můžete vidět užívané ve funkci nouzové.
Kapaliny, díky kterým světlo vzniká, jsou obecně neškodné. Platí to jak u samotných složek, tak i u finálních chemických sloučenin. Nejsou agresivní, ani toxické a hořlavé. Jen si dejte pozor na to, abyste tyčinku nepřelomili moc a kapalina se nevylila na okolní věci kolem vás. Postihnutý předmět by určitě nesvítil věčně, ale po ukončení světelného procesu na něm můžou zůstat nepěkné žluté skvrny. Pokud se vám dostane tekutina na kůži, stačí ji omýt vodou s mýdlem. Při kontaktu s očima dlouze vyplachujte a raději vyhledejte lékařskou pomoc.
V dnešní době jsou svítící tyčinky velmi oblíbené a stávají se součástí večírků a slavností. Vznikají nejen modely, jako jsou tyčinky, ale i brýle, náhrdelníky a různé ozdoby. Diskotékové kluby těží na tom, že si je lidé pro zábavu kupují i za velké peníze. Vybavte se jimi před plánovanou akcí. Budou vás stát méně korun. Také děti si s nimi užijí velkou legraci. Je to zkrátka bezvadný dárek a potěšení pro každého!
Svítící náramky najdete zde.
