„Tato mládež se nenaučí nic jiného, než německy myslet a německy konat. A když vstoupí ve věku 10 let do našich organizací a tam se vlastně poprvé nadechne čerstvého vzduchu, pak vstoupí do Deutsches Jungvolk nebo do Hitlerjugend, pak je okamžitě vezmeme do dělnické fronty, SA, SS a kdyby se z nich ani tam neměli stát národní socialisté, tak půjdou do pracovní služby, a co jim bude ještě i pak chybět na třídním uvědomění, to si vezme na starost Wehrmacht a oni už nebudou svobodní, co budou žít! A budou při tom šťastní, spatří se v jiném světle, neboť teprve potom poznají, co je to člověk!“ – Adolf Hitler, prosinec 1938.
20- duben, den Hitlerových narozenin se slaví jako státní svátek. Při této příležitosti se vůdci dostává mimořádné pocty, v tento den se zároveň slavnostním přijímacím rituálem z chlapců stávají „Hitlerovi chlapci“ stávají se členy Hitlerjugend. Slavnostním závazkem, je věrná služba, až za hrob. „Na život a na smrt“. Přísaha zněla velice jasně, „ slibuji, že budu v řadách Hitlerjugend vždy plnit své povinnosti s láskou a věrností našemu Vůdci a naší vlajce“. Přísaha, nevinných a dosud neposkvrněných dětských duší s děsivou ozvěnou v historii. Říkali jim, že jsou nová mládež, která se dostane do čela Velkoněmecké říše a povede ji k mnoha úspěchům, takto byl dětem prezentován jejich osud vyvolených a děti tomu s nadšením věřili. Obraz Hitlerova světa, se měl stát vůlí Hitlerjugend. „ Aby se toto splnilo, za to mi zodpovídáte vy! Ve vás je budoucnost národa a Německé říše!“ Tento podvědomí nátlak způsoboval v mladých lidech a zejména dětech pocity, které měly vyvolat pocity, že jsou to významní lidé s důležitým úkolem a posláním. Nabízeli mladým lidem sebeuplatnění, nikdo nebyl sám, všichni byli součástí jednoho velkého celku s „Božím posláním“.
Strategie byla velice chytře promyšlena, i když se vše konalo daleko od domova, díky stejnokroji, stejnému postavení a zacházení a zejména společným aktivitám, písním se zde každý cítil jako doma. Mnoho mladých si uvědomovalo, že teprve teď jsou opravdu doma. Náhražka rodiny. Celý systém byl však důkladně promyšlený, to co se na první pohled mohlo jevit jako dětské hry a trávení času společným zpíváním písní, mělo pomalu přetvářet mysl mladých jedinců k jasnému obrazu, který už nebyl, tak růžový.
„Jednota myšlení se vyjadřuje jednotou zevnějšku, stačí se zeptat jednoho a dozvíte se mínění všech. Zaměření života na jediný účel včleňuje jednotlivce do celku, až se nakonec zříká vlastního Já“. Program byl opravdu velmi chytře propracovaný a nikoho z počátku ani ve snu nenapadlo, že z mladých lidí chtějí v těchto organizacích vycepovat perfektní a poslušné nacisty, kteří budou fanaticky oddání Vůdci. Všichni prohlašovali, že chtějí jen něco prospěšného udělat pro mládež, která si to zaslouží. Svádění probíhalo velmi lákavými nabídkami, atraktivními lákadly, mezi kterými byla možnost výcviku v boxu, plavecké závody, jízda na koni, plachtění, zkrátka všechno čím mohli mladé lidi nadchnout. Samozřejmě se v těchto aktivitách často objevoval i pochod, postupem času se aktivity měnili na polovojenské výcviky, které měli členy Hitlerjugend připravit na jejich skutečný osud a účel k jakému byli vybráni.
Nahlédněte do zákulisí Hitlerjurgend a zjistěte čím vším „ Hitlerova mládež“ byla nuce projít.
Knihu zakoupíte zde
