Možná i Vás, stejně tak jako mě dost často štve, když Vám při usínání bzučí u ucha komár. Letošní léto, to bylo stejné. Jelikož byly teplé noci, tak jsem si pro lepší spaní otevřel okno. Vzduch byl v ložnice sice hned o trochu lepší, ale i tak jsem neusnul, kolem ucha mi bzučel otravný hmyz. Zkoušel jsem různé pasti, spreje, návnady, ale nic z toho pořádně nefungovalo. Pak jsem možnost spát v jednom nejmenovaném hotelu, ve kterém byla masožravá nebo tedy spíše řečeno hmyzožravá rostlina. Žádné bzučení, žádné malé mušky nebo podobný hmyz, mě po celou dobu mého pobytu v pokoji neobtěžoval. Samozřejmě, člověk nemusí být velký myslitel, aby mu došlo, čí to byla zásluha. Masožravka plnila skvěle svoji práci.
Hmyzožravé rostliny nebo též nazývány masožravé rostliny jsou zvláštním druhém rostlin, které získávají více či méně živin, tím, že chytají drobné živočichy, zejména hmyz. Masožravé rostliny se vyskytují nejčastěji v místech, kde je půda chudá na živiny. Často se vykytují například v kyselých bažinách, v písčitých či kamenitých oblastech a celkově v určitých nehostinných podmínkách. Masožravé rostliny, tedy získávají živiny krom půdy i tím, že „ konzumují“ hmyz, ovšem nezískávají tak energii, tu jim zajišťuje, stejně tak jako ostatním rostlinám slunce. Často se uvádí, že si masožravé rostliny vyvinuly tento neobvyklý způsob výživy kvůli nedostatku dusíku v těchto půdních oblastech. Hlavním limitujícím činitelem jsou pro ně však spíše některé těžké kovy, které jsou nutné pro správnou funkci enzymů.
Rostlina se považuje za masožravou, pokud dokáže svou potenciální kořist nalákat, polapit a využít látky z ní získané. Způsoby, jak tohoto cíle rostliny docilují, je velmi mnoho. Zajímavostí však je, že se podobné mechanismy v přírodě vyvinuly vícekrát a to nezávisle na sobě. Příroda, je opravdu fascinující, nemyslíte?
Známý britský vědec a zakladatel evoluční biologie Charles Darwin v roce 1875 napsal první velké pojednání o masožravých rostlinách. Studium masožravých rostlin, bylo dříve velmi oblíbené a věnovali se mu jak Darwinovi předchůdci, tak i současníci. Sám Darwin se pěstování těchto rostlin začal věnovat kolem roku 1860. Po patnácti letech v roce 1875 vydal v Londýně první ucelenou monografii o masožravých rostlinách Insectivovous Plants. Tato publikace byla následně přeložena do francouzštiny a němčiny a je považována za počátek systematického výzkumu se zaměřením na masožravé rostliny. Český spolek pěstitelů masožravých rostlin se na Darwinovu počest pojmenoval Darwiniana.
S masožravkami se setkáme v různých klimatech. Dokonce v České republice se vyskytuje hojná řada druhů masožravých rostlin. Nejčastěji v horských oblastech.
Masožravky jsou bezpochyby fascinující rostliny. I přes určitou exotičnost masožravek, není pěstování některých druhů vůbec náročné a zvládne to takřka každý.
Já jsem se už pevně rozhodl a na příští léto už budu připravený a co Vy?
Vše potřebné pro pěstování hmyzožravky naleznete zde
