Legendární a zároveň děsivý hrad. Místo plné smrti, lidského utrpení, zvrácených experimentů a zlata. Hrad Wolfenstein je zpátky!
Švédské studio Machine Games a Bethesda, se nechali slyšet, při představení hry Wolfenstein: The New Order, že si nesmírně váží série her Wolfenstein a nejvíce pak hry Return to castle Wolfenstein. Toto prohlášení nebrali na lehkou váhu a tak do hry zakomponovali různé předměty a levely (noční můry), která na stařičkého Wolfa odkazovaly. Ne jinak tomu je i ve hře Wolfenstein: The Old Blood.
Hra samotná je jakýsi prequel , který se odehrává těsné před hrou Wolfenstein: The New Order, kde se probouzíte v letadle a chystáte se podniknout útok na komplex generála Wilhelma Strasse, přezdívanému Smrtihlav (totenkopf).
Začátek hry začíná celkem poklidně, projíždíte krásnou horskou krajinou a připravujete se se svým parťákem na nadcházející misi. Máte jasný rozkaz, získat tajné dokumenty, ve kterých se nachází informace o opevněném komplexu generála Smrtihlava, tedy kde se samotný komplex nachází, struktura obrany a samotné plány generála Smrtihlava. Děj tedy, není na první pohled nějak originální. Ovšem na ten druhý pohled, už to taková procházka sadem rozhodně nebude. Dokumenty má totiž u sebe Obersturmbannführer Helga von Schabbs, velitelka paranormální divize SS. Už samo o sobě toto označení nevěstí nic dobrého, ale aby toho nebylo málo. Její sídlo se nachází na hradě Wolfenstein. Váš úkol je tedy jasný, proniknout v přestrojení za nacistického majora SS do zámku, zmocnit se dokumentů a rychle zmizet. Bohužel nic nejde podle plánu. Helga tomuto prokletému místu nevelí sama, její pravou rukou je Rudi „The Warden“ Jäger. Rudi je opravdový tyran, který provádí vyslýchání vězňů, s kterými nemá žádné slitování a zároveň je hlavní cvičitel psů pro nacistickou armádu.
Teď se ale podíváme na samotnou hru. Jak jsem již zmínil, The Old Blood je jakýmsi vzdáním pocty hře Return To Castle Wolfenstein. Hra je tvořena osmi kapitolami, ve kterých budete mít (tedy pokud jste hráli zmíněný Return To Castle Wolfenstein) pocit, že jsou Vám lokace povědomé. Je tomu skutečně tak, tvůrci v rámci vzdání holdu hře RTCW (Return To Castle Wolfenstein) přetvořili původní levely, rozšířili je a dali jim nový nádech, který odpovídá potřebám a očekáváním dnešní doby. Ovšem nejedná se pouze o čisté okopírování úrovní a vyhlazení detailů, právě naopak. Tvůrci sice využili původní levely a lokace, ale dokonale je předělali a značně vylepšili.
Grafické zpracování lokalit je úžasné a vynikající hudební doprovod jen prohlubuje atmosféru a pocity, které ve Vás každá lokace vyvolá. Zaručuji Vám, že se dozajisté podíváte na hrad Wolfenstein z venku, abyste si mohli vychutnat onen monumentální pocit. Tvůrci původní hry RTCW se navíc dříve v některých pasážích inspirovali filmem s Clintem Eastwoodem „ Kam orli nelétají“ Důkazem toho je například legendární mise s lanovkou. I zde se samozřejmě mise s lanovkou nachází a dostala nový nádech.
Lokality jsou opravdu mistrovsky propracované, například když se ocitnete v hospodě, abyste se v přestrojení konečně dostali blíže k dokumentům, tak se můžete zaposlouchat do písní, kteří si zpívají opilí vojáci nebo různorodých dialogů, které mezi sebou vedou. Když k tomu přičteme grafické zpracování, je to opravdu skvělý zážitek.
Bezvadně zpracované však není pouze prostředí a hudba. Výborně provedené jsou i modely zbraní a jejich zvuky. Například, když střílíte v uzavřené místnosti, zvuky jsou jasně tlumenější a naopak, když vystřelíte jednu ránu na mostě, můžete dokonce poslouchat ozvěnu, onen výstřel samozřejmě přiláká značnou pozornost nepřátel a tím se dostávám k AI.
Umělá inteligence prošla oproti The New Order změnou, pokud si tedy zvolíte obtížnost nadčlověk (nejtěžší obtížnost), pak Vám zaručuji, že se nudit opravdu nebudete. Nepřátelé využívají terén a všech možných výhod, přesně tak jako ve skutečnosti. Několikrát se mi stalo, že díky potlačovací palbě, jsem byl nucen ustoupit a stáhnout se, nacističtí vojáci toho samozřejmě využívali a skrze krycí palbu měnili pozice, snažili se mě obejít anebo doslova „vykouřit“ z mého úkrytu granáty. Pokud se rozhodnete využít tichý postup a hrát tedy stealth, pak i zde ucítíte oproti TNO (The New Order) značné rozdíly, hra je opravdu o dost těžší a snaží se o věrnou simulaci chování vojáků v reálném prostředí.
Ocelová trubka je nejlepším přítelem člověka! Tak tomu rozhodně platí v TOB (The Old Blood). Na první pohled se to nemusí zdát, ale je velice užitečná. Můžete s ní zabíjet nepřátele, otevírat si různé dveře, šachty, okna a lézt po zdech. Jako jedna z horkých novinek ve hře, je i možnost využití tohoto ocelového pomocníka při lezení po zdech a slaňování. Mezi další novinkou v arzenálu je i pistole, která střílí výbušné projektily a dvouhlavňová brokovnice, kterou si posléze upilujete. Její sílu si určitě zamilujete.
Ve hře zůstal i tolik oceňovaný a hráči velmi chválený systém perků. Čím víc nepřátel zabijete určitou zbraní nebo děláte specifické činnosti, tím si postupně otevíráte perky, které Vám přidají určité výhody, například rozšířený zásobník, rychlejší přebíjení nebo menší zpětný ráz. Díky těmto perkům vás hra ještě více baví a toužíte opravdu střídat všechny zbraně, abyste získali všechny výhody.
Ve hře je krom hlavní dějové linky ještě možnost výzev, kde si zvolíte určitou lokaci, ve které pak máte za úkol získat co největší možné hodnocení.
Hra se dá na nejtěžší obtížnost při sbírání zlatých cihliček a dopisů dohrát za krásných 10 hodin čistého herního času. Nutno podotknout, že při těchto deseti hodinách se ani chvilku nenudíte. Když k tomu B.J. prohodí nějakou jeho hlášku ve stylu „ A prší nám Nacisté“, zrovna ve chvíli když vidíte nad vesnicí explodovat Zeppelin a náhle před Vás spadne hořící nacista, tak je to opravdu ten náš starý milovaný Wolf, jakého máme všichni rádi.
Hru můžete zakoupit zde
