Praha byla založena podle legendy v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, který byl zakladatelem dynastie Přemyslovců. Podle legendy vyšla Libuše na skalnatý útes, který byl vysoko nad Vltavou a prorokovala „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Posléze na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.
Jedno z velmi důležitých kultovních míst se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit ke konci 9. století druhý křesťanský kostel v Čechách, který byl zasvěcený Panně Marii. Na počátku 10. století v době vlády Bořivojova syna Spytihněva I. Byla celá plošina ostrohu obehnána branným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly v podstatě položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se centrem rodícího se českého státu.
Není tedy divu, že Praha se za svou dlouhou existenci stala také rodištěm mnoho pověstí a legend, které přetrvávají do dnes.
Kdo by neznal bájného Golema, kterého stvořil rabbi Löw. Pověst o pražském golemovi znají po celém světe a mnoho dobrodruhů a hledačů tajemství ročně přijíždí do Prahy, aby se vydali po stopách této tajemné pověsti. O Golemovi byla navíc zfilmována celá řada filmů, mezi nejznámější zcela jistě patří „Císařův pekař – Pekařův císař“.
Mezi klasické pověsti patří i ta o vodníkovi, který prý dodnes žije na Pražském hradě. Pravidelně se prochází po Pražském hradě s podivným úsměvem a vždy, když ho chtěl, někdo sledovat zmizel mu v náhle se objevující mlze.
Ovšem některé pověsti jsou založeny na skutečných nálezech, jako třeba ta o škrtícím kostlivci. Tato pověst se údajně zakládá na skutečných nálezech dvou koster ve Strahovském klášteru. Kostry tu byly nalezeny ve zvláštní pozici, kdy klečící kostru škrtila ležící kostra na hrobce. Na tomto místě byl pohřben hrabě Lažanský, který cítil vinu za to, že na Bílé Hoře Zabil člověka. Jeho kosti poté byly složeny pod chodbou do sakristie. Roku 1648, kdy Švédové drancovali Prahu, došlo i na samotný klášter. Vojáci vykrádali hroby, brali cínová víka rakví, zlaté prsteny a další cennosti. Došlo i na hrobku v níž se nacházela kostra Lažanského. Jeden Švéd, který se vloupal do hrobky, byl náhle zavalen kamenem a kostra Lažanského ho začala škrtit, až do jeho smrti. Duše Švéda od té doby nemá klid a za chmurných nocí prochází chodbami kláštera a chytá se za kostnatý krk.
Nejen tyto, ale i jiné pověsti naleznete v knize Magdaleny Wagnerové – Pověsti staré Prahy. Kniha tvoří soubor třiceti Pražských pověstí a legend, které dodnes fascinují návštěvníky Prahy. Není tedy divu, že tato místa lze dodnes navštívit a kniha se, tak stává atypickým a zábavným průvodcem, který rozhodně stojí za to vzít s sebou na procházku po krásné Praze.
Knihu zakoupíte zde
