Přezdívá se mu mozek světa. Legendární britský vědec a teoretický fyzik Stephan William Hawking. Tento vědec významně přispěl zejména k různých oborům kosmologie a kvantové fyziky. B letech 1979 až 2009 zastával přední post Lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.
Na přání svého otce měl studovat lékařství, nicméně mladý Stephan se však velmi zajímal o matematiku, fyziku a chemii. Ještě před svou maturitou podal žádost na přijetí na Oxfordskou univerzitu, ke svému velkému překvapení byl přijat a dostal studijní stipendium. Na škole bohužel pro něj nebylo možné studovat matematiku a tak se od roku 1958 věnoval fyzice ve které exceloval a byl nejnadanější ze všech studentů za dlouhodobou historii.
Jeho přáním bylo studovat kosmologii na univerzitě v Cambridgi. Roku 1962 složil s výborným úspěchem zkoušku a od roku 1963 studoval v Cambridgi. Roku 1965 začal aktivně pracovat na své doktorské práci pod vedením profesora Denise Sciama, kterou o rok později úspěšně obhájil a dosáhl tak titulu Ph.D.
Nejdříve se stal výzkumníkem (Research Fellow) a později stálým členem (Professorial Fellow) univerzity Gonville and Caius College v Cambridge. V roce 1973 po opuštění Astronomického institutu přešel do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky. Od roku 1979 zastával post Lukasiánského profesora matematiky, kterou ve své poslední vůli založil universitního parlamentu reverend Henry Lucas, Lukasiánským profesorem byl v minulosti také známý Isaac Newton.
Hawking je držitelem mnoha vědeckých ocenění a je členem mnoha významných učených společností.
I přes své postižení, díky kterému je upoután na vozíku a komunikuje prostřednictvím speciálně vytvořeného komunikačního přístroje, se stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu a kombinuje rodinný život s výzkumy v oboru teoretické fyziky a velmi náročným programem veřejných přednášek po celém světě.
Roku 2010 prohlásil, že je možné cestovat časem, ale jenom dopředu. Roku 201č prohlásil, že klasicky vnímaná černá díra prakticky neexistuje.
Je také zastáncem toho, že lidé by se neměli pokoušet jakýmkoli způsobem kontaktovat, či jen se snažit navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi, protože je přesvědčen, že tyto civilizace by nás brali jako podřadné a hloupé bytosti a přirovnal to k osidlování Ameriky, kdy Conquestátoři prakticky vyhubili původní obyvatele. Reagoval, tak hlavně na vypuštění speciálně upravené sondy, která nese kód lidské dna, vzorek krve, vlasů, kůže a přesné zobrazení naší sluneční soustavy v galaxii Mléčná dráha včetně mapy, jak se nejrychleji dostat od středu galaxie k Zemi. Tento akt označil za širé šílenství a podepsání rozsudku smrti pro celé lidstvo. Díky tomu na sebe upoutal velký ohlas.
V této knize popisuje brilantní vědec svůj vlastní život. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem ale také osobním a rodinným životem a samozřejmě i s vědeckou kariérou. Kniha navíc obsahuje velmi raritní fotografie a dokládá nezlomnou sílu ducha, tohoto velkého vědce.
Knihu zakoupíte zde
